středa 6. dubna 2011

Den po tornádu.



Zvukaři z Quadu mě nepřestávají překvapovat. Tak třeba Alex Dolphin. Jakmile upevní mikrofony, jde zpátky do režie, kde už má Casey nastavený zvuk a během chvilky, kdy Druhá tráva poprvé nahrává písničku, bere do ruky papír a napíše na něj formu i s akordy. Prostě je jen tak odposlouchá uchem a nad začátky slok a refrénů ještě poznamená časy z ProTools (hudební software, pozn.). Oba dva navíc absolutně slouží kapele, a ještě se ani jednou před námi nezmínili, s kým vším pracovali. A klidně by mohli. Výčet jejich klientů je dlouhý a nechybí na něm jména jako třeba Mark Knopfler, Robert Cray, Lucinda Williams, nebo Willie Nelson.
Když se třeba Nožkovi nelíbil zvuk lap-steel, neřekl mu Casey: "Hele, přesně tak jsem to tady minulý týden nastavil Jerry Douglasovi a byl šťastnej!", ale okamžitě vyskočil a měnil mikrofony a preampy, dokud nebyl Luboš spokojený.

Nahrávání jde dneska stejně plynule jako včera, kdy kapela natočila čtyři písničky a tři verze instrumentálky. Právě instrumentálku chtějí kluci nahrávat každý den a pak si vybrat tu nejlepší verzi. Hned ráno přišly na řadu jediné dvě coververze nové desky. Obě samozřejmě od Boba Dylana - Series of Dreams a Every Grain Of Sand.

Robertův pultík.

Zatímco včera se zaznamenávaly skladby, které jsou pro Druhou trávu více typické, dnes přišly na řadu "experimentálnější" písničky. Tak třeba jedna z nich, která má pracovní název Harley v hlavě, je v rámci tvorby Druhé trávy (nebojím se to říct) nejrockovější. Její ústřední motiv na lap-steel by klidně skvěle vyjímal třeba v repertoáru Bena Harpera nebo Black Crowes. Co vám budu popisovat. Mrkněte se sami na kratinkou ukázku bez zpěvu.



Poprvé za dva dny jsem během nahrávání nebyl v režii, ale šel jsem si sednout mezi muzikanty. Byl to velký zážitek. Přestože jsem nehrál, pocítil jsem, jaké je mezi nimi silné spojení. Pokaždé, až na desce uslyším křehkou písničku s názvem Sto druhů šedé, určitě si na to vzpomenu. A mimochodem instrumentálka je HOTOVÁ!

VIDEOBLOG:

Abych vám přiblížil atmosféru ve studiu, připravil jsem krátký sestřih z prvního dne natáčení.





14 komentářů:

  1. Ahoj Romane,
    nevím proč, ale první video v tomto blogu nelze přehrát :-(

    Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. A teď jo, pane Lorenc :-)
    Díky.

    Už vstáváte? Tak brzy? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ještě jsem si nevšimla žádne píšťalky,tarogáta
    ani kavalu .Můžu se těšit i na takové spestření na novém CD ?

    OdpovědětVymazat
  4. Hmm, už aby ten Harley zněl v mé hlavě! Ukázečka vypadá fantasticky, nemůžu se dočkat...

    OdpovědětVymazat
  5. Fakt pěknej blog! Přesně takovýhle záběry a detaily mě k desce zajímají ;) Jen tak dál ;) Na jakej bubínek to točí? Origo k těm Slingerlandům, nebo nějaká specialitka?

    OdpovědětVymazat
  6. Klasika, kterou používám i doma :-). Ludwig 14"x6,5", 60tá léta. S tím rozdílem, že toto je Supersensitive a já mám Suphraphonic, ale za to s Puresound struníkem, takže velmi obdobný sound :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Druhé video je pro SRN zablokované...prý "Dieses Video enthält Content von UMG. Es ist in deinem Land nicht verfügbar" (Copak oni vedí o tom, kde je moje zeme?) achjo, prístí tejden se chystám do rodné hroudy, tak snad si to konecne poslechnu...=)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jano, víme o tom. Je to kvůli tomu, že ve videu je kousek písničky od Boba Dylana. A ze zvláštního důvodu, ji proto YouTube zablokoval pro Německo.

    OdpovědětVymazat
  9. Zuzko, neboj se, na píťalky a další "ozdoby" dojde také, napřed se musí nahrát "základy" skladeb...

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj, tak tedy musím pochválit reportáže, člověka tak vtahují , že má pocit, jako by tam byl s Vámi :). Z malých degustíků se mé slechy natěšily na novou desku. Ahoj a šťastnou cestu domů. Posílám slunečný pozdrav z Brna, Luciáš :).

    OdpovědětVymazat
  11. Díky za odpověď Davide ;) Tušil jsem, že to bude Ludwig... klasika je klasika :)

    OdpovědětVymazat
  12. JJ, nepřokonatelný sound už skoro 60 let :-).....Teda alespoň pro mě....

    OdpovědětVymazat